Vážený návštěvníku, prohlížením tohoto webu souhlasíte s použitím souborů cookies.

SPĚCHEJTE POMALU

Zkuste se dívat na svět jako Taoista

meditace

Je to jen takové, jaké to je

Meditace, 29. ledna, 2019

Součástí taoistické vnitřní kultivace je také meditace. Z bezpočtu meditačních technik (např. vizualizace meridiánů, světla, předmětů nebo krajiny; soustředění se na určitý bod v prostoru, meditace v pohybu, meditace ne-myšlení, meditace na přítomný okamžik, atd.) vybíráme meditaci na přítomný okamžik jako vysoce účinnou antistresovou terapii, vhodnou téměř pro každého.

Proč meditovat?

Meditujeme proto, abychom uvolnili vnitřní napětí a naučili se vnímat to, co je skutečné - reálné. Protože to, jakým způsobem realitu prožíváme, má značný vliv na naše zdraví. Duševní zdraví bývá často zanedbáváno, přitom je stejně důležité jako zdraví fyzické. Podstatou jakékoliv nemoci je nesoulad. Dnes moderní tvrzení, že „za většinu nemocí si můžeme sami“ se zakládá na pravdě. Realizovaný taoista chápe podstatu nemoci a tak nejen, že se dokáže vyléčit, ale dokonce nikdy neonemocní vlastní vinou. Jak je to možné? Jednoduše si uvědomuje, jak tenká je hranice mezi zdravím a nemocí. Ví, čeho se má vyvarovat. Tím, že zbytečně nezatěžuje svou mysl starostmi, nevzteká se a nelpí na věcech, udržuje Čchi v oběhu a zachovává si tak dlouhověkost. Představte si, že zdraví a nemoc jsou od sebe oděleny tenkou linkou. Zkuste se rozčilovat deset minut. Těch deset minut jste vlastně fyziologicky nemocní (alespoň vaše tělo si to myslí, protože negativní emoce pomáhají tělu vylučovat látky, které člověka připravují na stav ohrožení a tím jsou blokovány normální vegetativní funkce organismu). Protože se vám ve skutečnosti nic neděje, pouze na vnější podnět přehnaně reagujete (vztekem), přeskakujete přes onu pomyslnou linku z jednoho stavu do druhého. Čím častější budou takovéhle „přeskoky“, tím víc je člověk labilnější. Po nějaké vypjatější situaci se tak snadno stane v lepším případě chronicky nemocným (jedno jestli duševně nebo fyzicky). Jednoduše se už nedokáže vrátit do přirozeného stavu (lidská přirozenost je být spokojený - všem jde právě o tohle). Aby člověk ze stresu neonemocněl, je třeba být vždy uvolněný, klidný a rozvážný - myslet pozitivně. Každému je jasné, že rozčilování se nikomu neprospěje. Meditace na přítomný okamžik nám umožňuje nabýt ztracený klid a zůstat v pohodě.

Jak meditovat?
  • sedněte si, jak chcete (někdo může být v pozici lotosu, jiný si sedne normálně na židli)
  • ruce si položte zlehka na kolena, aby vám nepřekážely
  • několikrát se pomalu do břicha hluboce naděchněte a vydechněte
  • buďte naprosto bdělí a nic si nepředstavujte, na nic nemyslete - je to jen takové, jaké to je
  • vy jste pouhý pozorovatel a nic nehodnotíte - je to jen takové, jaké to je
  • musíte-li myslet, myslete na to, že je to jen takové, jaké to je - klidně to řekněte nahlas

Po chvíli zcela vědomého a přitom nehodnotícího pozorování okolí (neotáčíme hlavu, díváme se jen před sebe, můžeme samozřejmě mrkat, dýcháme volně a hluboce) nastupuje stav "ziran". Ziran je klíčový pojem taoismu, který doslova znamená „sám sebou takový, jaký skutečně je“ - tedy přirozený, spontánní, volný, vědomý a zcela samozřejmý. V této jediné skutečnosti všechno ostatní (ne-skutečné) ztrácí svůj „domnělý“ význam a tělo se (i když bdí) dostává do hluboké relaxace a napětí se zcela uvolňuje. Dochází pak často k jakési euforii. Nedostáváme se ovšem do extáze. Není cílem taoisty zažívat extatické stavy. Jde hlavně o splynutí s Tao a této snaze je všechno podřízeno.

Zpočátku je meditace (i o samotě v klidném prostředí) krátká a obtížná. Postupně se ale interval prodlužuje a pokročilý realizovaný putující po stezce Tao může meditovat bez ohledu na vnější podmínky. Zde je dobré vysvětlit rozdíl mezi realizovaným a osvíceným. Realizovaný si uvědomuje realitu - skutečnost. Osvícený se stal trvalou a vědomou součástí této skutečnosti. Dosáhl nejvyššího možného stupně vnitřní kultivace - splynul s Tao, takže už přestal být obyčejným člověkem. Stal se z něj Shengren - nejdokonalejší lidská osobnost.

Někteří lidé při meditaci zpívají mantry, aby neusnuli nebo protože jim to přijde vhodné (zajímavé, nebo mají jiný důvod). Doporučujeme vám být v naprostém klidu. Vyjma věty „je to jen takové, jaké to je“ (pokud to bez toho nezvládnete) nic neříkejte ani nezpívejte. Zpěv si nechte na zvukové cvičení čchi-kung.

Čuang-c' v knize Vnitřní kapitoly vysvětluje: „Tao všechno spojí v jediné. To, co je (věci, tj. projevené entity) rozděluje, zároveň skládá jejich úplnost, a jejich úplnost je v jejich rozdělení, tak žádná věc není ani úplná, ani rozdělená, což vede všechny opět k jednotě. Avšak jenom ti, kdo vidí nejdál, vědí, jak té jednoty dosáhnout, a nesledujíce žádný určitý cíl a účel, spoléhají na to, co je nesměnečné. V tomto nesměnečném je účel, cíl je v dosahování jednoty, v tíhnutí k jednotě je zisk a cíl. Tak najednou je všechno dokonáno a téměř u cíle. Tak jdouce za tímto cílem, dosahují jej, aniž si uvědomují, že ho dosáhli. Tomu se říká Tao!“

Co jíst?

Jídlo pro život

Jídlo, 22. ledna, 2019

Základním požadavkem je přijmout fakt, že jídlo slouží primárně k udržení dlouhověkosti, teprve po splnění této podmínky lze uvažovat o chuti jako o výběrovém kritériu.

Sám Lao-c' nás na to v knize Tao Te ťing upozorňuje: „Příliš barev oslepuje, příliš zvuků ohlušuje, příliš chutí kazí lidský jazyk. Dostihy a hony činí lidské žádosti divokými. Težce dosažitelné statky činí cestu člověka zkázonosnou. Proto tedy povolaný: pečuje o tělo, nikoli o oko. Nechává vzdáleného a drží se blízkého.“

I tak má západní taoista poměrně široké možnosti, čeho se při sestavování svého jídelníčku v souladu s Tao přidržet.

Co a jak jíst?
  • dbejte na použití výhradně lokálních surovin vysoké kvality
  • potraviny vybírejte s ohledem na roční období a optimální zralost
  • každá ingredience si zaslouží správné zacházení (způsob přípravy)

Dále rozlišujeme dvě období - běžné stravování a půst.

Při běžném stravování se držíme výše uvedených doporučení. Při půstu se doporučuje následovat tzv. bigu, což je forma diety založená na odmítání jakýchkoliv zrnin.

Čuang-c' k tomu v knize Vnitřní kapitoly píše: „Slyšel jsem Ťieovo vyprávění, postrádalo jakýkoli základ, rozbíhalo se do šířky, z níž nebylo návratu. Ťieova řeč mne ohromovala, byla jak Mléčná dráha, právě tak bez konce, právě tak bez hranic. Ťie byl dalek všemu lidskému cítění tak dokonale, jako bývá vnitřek domu oddělen od ulice. Vyprávěl, že na hoře Ku-še žije nějaký génius, jehož svaly a kůže zůstávají chladné jako led a sníh, něžný jak nejjemnější panna, neživí se prý žádným z pěti druhů zrna, dýchá vítr a pije rosu, jezdí na oblacích, zapřahá větrné draky a s nimi se vydává za hranice čtyř oceánů. Jeho duch je prý tak silný a tak soustředěný, že jím dokáže odvrátit nákazu a úroda dozraje. To vše říkal Ťie, ale já ničemu z toho nevěřím, maje to všechno za čiré bláznovství!“

Dá se říct, že stravování podle taoistické filozofie vychází z principu harmonie Jin a Jang. Takto nastavená dieta patří mezi nejrozšířenější. Pracujeme při ní s Jin, Jang a ročním obdobím. Jídla jangového typu jsou teplá, horká, bohatá na kalorie. Často se používají k léčbě nachlazení a zlepšení krevního oběhu. Jídla jinového typu mají zklidňující a ochlazující účinky. Jedná se také o potraviny, které pomáhají odstraňovat toxiny.

Jang: vejce, slepice, dýně, česnek, broskve, krevety, hovězí, zázvor.

Jin: banán, okurka, zelí, houby, chřest, mořské řasy, jablko, pomeranč, pšenice, kachna.

Úplný výčet potravin s ohledem na jejich typ a sezónní dostupnost najdete zadáním dotazu na internetu. Káva a pravý černý čaj jsou brány jako jangové nápoje. Čistá (přírodní) voda je jinová. U dalších nápojů je rozhodující, z čeho jsou namíchány. V tradiční čínské medicíně se můžete setkat s dietou „podle pěti elementů“, kde jsou pravidla dělení potravin podle typů daleko složitější (např. houby bývají někdy Jin a jindy zase Jang, podle toho kde rostou; slepičí vejce je Jang, ale kachní už Jin a podobně). Dieta „podle pěti elementů“ bývá zaměňována s Jin-Jang dietou, sdílí totiž společné taoistické kořeny.

V mírném podnebném pásu rozlišujeme čtyři roční období, podle nichž se stravujeme:

  • Jang na jaře stoupá a všechno roste. Absorbujeme více slunečního světla pobytem v přírodě, jíme jídlo bohaté na Jang. V tomto období je vhodné se zaměřit na potraviny, které harmonizují a posilují ledviny.
  • Léto je časem zralosti. Jinové jídlo pomůže vyvážit všudypřítomné horko. Dejte přednost potravinám, které posilují srdce a ochlazují váš krevní oběh.
  • Na podzim studená Jin narůstá, horký Jang ustupuje. Tělo je třeba na tento přechod připravit. V tomto období se také často vracejí staré nemoci. Proto bychom měli jíst potraviny, které posilují a harmonizují plíce, aby se plíce udržely otevřené a čisté.
  • Zima je období klidu. Vyživujte Jin a krev. Jak naše aktivita slábne, zvyšuje se význam cvičení čchi-kungu, abychom udrželi svaly, pokožku a šlachy v pohybu. Při cvičení je dobré dodržovat hlavní zásady. Vyživujte kosti a ledviny. Houby jsou dobré pro zimní čištění střev.

Před masovým rozšířením obchodních řetězců a dovozem zahraničních potravin bez ohledu na roční období jedli lidé přirozeně jen to, co si mohli vzhledem k podmínkám venku vypěstovat, posbírat nebo ulovit. Na jednu stranu sice neměli takový výběr jako máme dnes my, ale na druhou stranu (když odhlédneme od extrémů typu sucho, povodeň, atd.) byli více spjati s prostředím, ve kterém se narodili a vážili si půdy. Tak se vlastně přibližovali Tao, aniž by o to jakkoliv usilovali.

Image

Ve zdravém těle zdravý duch

Čchi-kung, 20. ledna, 2019

Necítíte se dobře a dali jste si předsevzetí, že s tím něco uděláte? Chcete začít cvičit, ale nebaví Vás potit krev v posilovně ani drtit kilometry někde na ovále? Máme pro Vás řešení - free form čchi-kung.

Naše zdraví závisí na kvalitě životní energie čchi. Ta volně proudí celým organismem a přirozeně se doplňuje vhodnou stravou a pohybem. Člověk potřebuje pohyb, avšak ne všechny druhy sportů podporují správný průtok čchi. Zcela nevhodné jsou jednostraně zaměřené aktivity, které buď příliš vyčerpávají tělo nebo způsobují zatuhnutí organismu. Cvičit se má tak, aby se tělo příjemně unavilo. Musíme si uvědomit, proč cvičíme? Především, abychom kultivovali energii čchi. Protože pouze stravou, ani jinými běžnými stimulanty nelze dosáhnout v tomto ohledu dlouhodobě uspokojivých výsledků. Celá filozofie je zaměřena na posílení zdraví, abychom byli až do vysokého věku v pohodě. Je to v přímém protikladu k západnímu přesvědčení, že „tělo by do hrobu mělo jít zhuntované.“

Jak tedy začít?

Choďte na procházky do přírody, běhejte a cvičte free form čchi-kung. Nejprve malé vysvětlení, co že to ten čchi-kung vlastně je. Čchi-kung je individuální zdravotní a wellness praxe skládající se z kombinace pohybu, autogenní masáže, meditace a dýchání. Naprosté vytěsnění ega je klíčovou složkou cvičení a vyvolává zvýšené prožívání přítomného okamžiku. To zahrnuje povědomí o podnětech, které vznikají uvnitř těla, a které jsou zodpovědné za postoj, rovnováhu, orientaci v prostoru. Pozice člověka ve vesmíru a jeho pohyby se jakoby sjednotí a tělo se dostává do relaxačního a regeneračního stavu, kde je autonomní nervový systém převážně v parasympatickém režimu. Pomalé, hluboké, membránové dýchání v kombinaci s pohybem a všímavostí posiluje funkci imunitního a lymfatického systému, což usnadňuje a vyvažuje pohyb tělesných tekutin. Pravidelné cvičení čchi-kung pomáhá rozvíjet kvalitu energie čchi a přispívá k fyzické i duševní pohodě.

Čchi-kung má bezpočet forem. Např. čchi-kung pěti zvířat, osm kusů brokátu, dan-tien čchi-kung, a další. Jejich zvládnutí je podmíněno mimo jiné znalostí jednotlivých pozic (podobně jako v józe). Pro někoho, kdo není schopen se naučit tančit ani valčík, natož pak přesný sled mnoha forem s názvy jako jeřáb, gibon, tygr, medvěd nebo jelen, toto cvičení příliš vhodné není. Jako všude i zde je nesprávně provedený cvik spíše zdraví na škodu. Naproti tomu free form čchi-kung vyžaduje pouze uvolnění (vytěsnění ega) a spontánost pohybů.

Všeobecná doporučení
  • cvičíme na lačno nejlépe venku v dopoledních hodinách
  • máme na sobě volný oděv a jsme bosí
  • sestavu zahajujeme autogenní masáží
  • stojíme s mírně pokrčenými koleny
  • pohybujeme se v půlkruzích, tj. nohy i ruce vykonávají tento pohyb
  • zhluboka a pomalu dýcháme
  • necháváme všemu volný průběh - je to jen takové, jaké to je
  • kosmická energie čchi se spojuje s naší vnitřní energií čchi - probíhá kultivace čchi v těle
  • po odcvičení sestavy chvíli relaxujeme, můžeme také zpívat mantry

Pokud jste cvičili správně, budete se cítit jako znovuzrození, protože zásoba energie čchi byla doplněna.

Birth of Laozi

Mudrci dávnověku

Taoismus, 17. ledna, 2019

Pojďme se seznámit s hlavními představiteli taoistické filozofie!

Lao-c'

Starý mistr je legendární postavou z 5. stol. před n. l. Údajně se svojí matce narodil už jako stařec ve věku 80-ti let. Vykonával práci knihovníka ve státě Čou. Když ho přestaly bavit místní poměry, nasedl na zeleného buvola a odjel směrem na západ. Zanechal nám po sobě dílo Tao Te ťing (kniha o Cestě a Ctnosti), jehož vznik je opředen legendou.

Legenda praví: „Lao-c' si hleděl tao a ctnosti. Cílem jeho učení je zůstat skryt a beze jména. Žil dlouhá léta v Čou. Viděl pád státu Čou a odešel odtud. Přišel na hranice. Strážce průsmyku Jin Hin mu řekl: „Pane, vidím, že chceš odejít do samoty; kvůli sobě samému tě prosím, ulož své myšlenky do nějaké knihy.“ A Lao-c' napsal knihu o dvou dílech a pěti tisíci a několika slovech, která pojednává o tao a ctnosti. Potom odešel. Kde se jeho život skončil, nikdo neví.“

Zdroj: Lao-c' - Wikipedie [online]

Čuang-c'

Mistr Čuang bývá pokládán za následovníka Starého mistra. Je také autorem knihy rčení, traktátů, anekdotických minipříběhů, dialogů a veršů pod názvem "Vnitřní kapitoly". Žil ve státě Sung (dnešní provincie Che-nan) na přelomu čtvrtého a třetího století před n. l. v období válčících států a tzv. sta filosofických škol.

Veškeré soudy jsou relativní. Svět podléhá neustálým změnám. Dokonalý člověk je zcela přizpůsoben běhu světa, jedná spontánně (wu-wei), k ničemu se neupíná. Podle něj v přírodě neexistuje dobré nebo špatné, je jen přirozené. Smrt není špatná, je přirozenou součástí života. Možnosti jazyka a slov jsou omezené, skutečné vědění nezískáme prostřednictvím jazyka, ale prozřením. Pro mistra Čuanga je cílem plná přítomnost v přirozeném světě bez zbytečného hloubání a snahy zavést řád.

Zdroj: Čuang-c' - Wikipedie [online]

Lie-c'

Lie Yukou, údajný autor díla "Klasická kniha o dokonalé prázdnotě" byl zřejmě současníkem mistra Čuanga. Narodil se ve státě Čeng v provincii Che-nan. Jeho dílo je obecně považováno za nejpraktičtější z hlavních taoistických prací, ve srovnání s poetickým Lao-c' a filozofickými spisy mistra Čuanga. Ačkoli Lie-c' nebyl na Západě rozsáhle publikován, některé jeho pasáže jsou dobře známé.

Například v tomto úryvku se zračí ryzí taoistická zkušenost: „Moje tělo je v souladu s mou myslí, moje mysl s mou energií, moje energie s mým duchem, můj duch s Dokonalou Prázdnotou. Kdykoli se mě dotkne nejmenší věc nebo nejmenší zvuk, ať už je daleko za osmi hranicemi nebo blízko mezi mým obočím a řasami, přijdu na to. Avšak nevím, jestli jsem to vnímal sedmi otvory v hlavě a čtyřmi končetinami, nebo jsem se to dověděl skrze moje srdce, břicho a vnitřní orgány. Je to prostě sebepoznání.“

Zdroj: Liezi - Wikipedia [online]

Norway

Tao

Taoismus, 12. ledna, 2019

Už starověcí šamani si uvědomovali, že musí být nějaká cesta, jak se přiblížit absolutní skutečnosti - zdroji a důvodu existence všeho; a tím dosáhnout pevného zdraví, štěstí a dlouhověkosti (ne-li dokonce vlastní nesmrtelnosti). Ve starověké Číně mnozí lidé pěstovali prostý život v souladu s přírodou. Nikoho tenkrát ani nenapadlo mluvit o nich jako o taoistech. Až čínský historik S’-ma Čchien kolem roku 100 před n. l. charakterizoval některé mudrce (často legendární postavy) jako představitele daojia - školy tao.

Později se z tohoto původně filozofického proudu stal čínský lidový náboženský kult daojiao (uctívání předků, obětování bohům, ochrana před temnými silami, pověrčivost, geomancie, věštění, a tak dále). S nástupem konfucianismu a čchanového (zen) buddhismu se taoismus (hlavně ten filozofický) dostal na okraj zájmu čínské společnosti, ale povědomí o něm nezaniklo. Je to až neuvěřitelné, ale původní učení o Tao se dochovalo do dnešních dnů a my se tak můžeme poučit z jeho moudrosti v rodném jazyce - Tao Te ťing je jednou z nejčastěji překládaných čínských knih vůbec. Tao je v jádru transcendentní, proto se vzpírá jakýmkoliv definicím. Už jen tím, že se jej snažíme popsat slovy, Tao ztrácíme. Přesto se o to můžeme alespoň částečně pokusit. Podle taoistické filozofické školy (daojia) je Tao neosobní, všeobsáhlý a v nekonečných cyklech probíhající proces vzniku a zániku všech věcí - dalo by se říct stvořitel. Tím, že nevzniklo, nemůže tedy ani zaniknout (je věčné) a i když vše dovršuje, nikdy se nevyčerpá. Nelze jej ovšem chápat jako boha. Tao není dědeček na obláčku, který dohlíží na chod světa a Taoismus (daojia) ve své podstatě není náboženství, nýbrž způsob života v souladu s Tao. Podle učení daojia bylo na počátku Tao nehybné, klidně spočívající, když tu se náhle pohnulo. Tak se projevila Te a svou silou rozdělila jedno na dva (Jin a Jang - mezní stavy, nemohou existovat jeden bez druhého - v Jin je zárodek Jang a naopak - tvoří spolu jednotu). Vzájemným působením Jin a Jang (jejich smísením v různém poměru a bezpočtu kombinací) začala mezi nimi proudit životodárná energie Čchi. Tak se ze dvou zrodili tři (Jin, Jang a Čchi) - tři pak dali vzniknout všemu ve vesmíru. Dokud má organismus dostatek volně proudící Čchi, je zdravý. V opačném případě onemocní a když se Čchi úplně zablokuje nebo vyčerpá, má to za následek zánik organismu. Taoismus považuje zánik za dovršení jednoho cyklu, návrat ke zdroji a začátek nového cyklu. Je to jako když se kovový šrot vhodí do tavicí pece (recyklace). Co není v souladu s Tao (je takzvaně proti přírodě), to brzy zaniká. Procesu vzniku a zániku podléhá všechno (ať je to živočich, přírodnina, věc, pocit nebo třeba myšlenka). Aby onen cyklus (tedy například náš život) trval co možná nejdéle, je velmi důležité následovat Tao a dbát na kultivaci životní energie Čchi. Člověk je podřízen zemi, země je podřízena nebi, nebe je podřízeno Tao. Tao se řídí vlastní přirozeností. Stačí tedy pochopit, v čem tato prvotní přirozenost (jednou daná a všemu společná) spočívá a zažít Tao. Okamžik uvědomění si Tao silně připomíná zenové satori - náhlý vhled do podstaty všech věcí - osvícení.

Chcete-li dosáhnout harmonie s Tao, můžete:

  • si přečíst díla starověkých mistrů Lao-c', Čuang-c', Lie-c'
  • pochopit vnitřní význam přečteného a začít to praktikovat
  • meditovat (jakýmkoliv způsobem)
  • cvičit čchi-kung, taiči nebo jógu
  • jíst a pít s ohledem na své zdraví
  • klidně spát
  • zbytečně se nestresovat
  • žít vědomě v přítomném okamžiku

Uvedené body (vyjma prvních dvou) nemají pevné pořadí. Jsou to jen způsoby, jak najít cestu k souladu mysli, duše a těla (wellness). Teprve pak lze postoupit na nejvyšší úroveň tzv. vnitřní kultivace - splynout s Tao.

Protože tradiční čínská medicína, feng-šuej, umění nebo kung-fu rovněž vycházejí z taoistické filozofie, těšíme se z jejich plodů napříč různými obory lidské společnosti dodnes.

Image

TAOISTA

je moderní průvodce životem v souladu s Tao. Prozkoumejte potenciál filozofického taoismu (daojia) a pochopte, proč je Tao tím nejvzácnějším pokladem ve vesmíru.

Nejnovější příspěvky

  • Image Je to jen takové, jaké to je
    Meditace, 29. ledna, 2019
  • Image Jídlo pro život
    Jídlo, 22. ledna, 2019
  • Image Ve zdravém těle zdravý duch
    Čchi-kung, 20. ledna, 2019
  • Image Mudrci dávnověku
    Taoismus, 17. ledna, 2019

Rubriky

Taoismus Čchi-kung Jídlo Meditace