Taoista.cz

Vítejte! ☯

Krátce poté, co se tao stalo součástí mé životní filosofie, jsem (jako mikrobloger a příležitostný malíř v jedné osobě) do své tvorby zakomponoval taoismus.

Je s podivem, proč právě (čínský) taoismus oslovil Středoevropana. Jedním z důvodů může být třeba i to, že nás taoistická nauka (daojia) učí, abychom pracovali především sami na sobě a nikomu nic nevnucovali - každý je naprostý originál a má jiné spirituální potřeby. Navíc pověry, dogmata, členství v nějaké organizaci ani rituály sami o sobě nevedou k duchovnímu prozření (probuzení) jednotlivce.

Někdo svou víru spojuje s tradicí, jiný s osobním přesvědčením. V záplavě různých náboženství a filosofických škol se však lze snadno ztratit. Mnoho možností totiž prakticky znamená, že lidé tíhnou spíše k eklekticismu, místo aby si vybrali jednu nauku a té se poctivě drželi. Sice se říká, že všechny cesty vedou nakonec k jednomu cíli. Ale to platí pouze za předpokladu, jdeme-li tou námi zvolenou cestou stále po stejné “značce”. Jinak by naše duchovní snažení mohlo skončit tak, jako když pejsek s kočičkou vařili dort.

Taky se říká, že cesta je cíl. A toto úsloví je naprosto pravdivé v případě filosofického taoismu (daojia). Je to dost svérázné učení, jehož podstatou je najít cestu k sobě samému skrze soulad s cestou (tao) všehomíra. Podaří-li se nám tímto způsobem obnovit naši pravou přirozenost (tj. poznáme-li cestu - tao), můžeme získat životní nadhled a vnitřní mír (blaženost). Ne někdy v příštím životě nebo na onom světě, ale pokud možno tady a teď. Taoistická filosofie dokáže člověka inspirovat k vědomému žití v přítomném okamžiku udržitelným způsobem.

Taoismus (daojia) se tak stává zcela individuální duchovní praxí, která nelpí na autoritách. Někteří lidé označují učení daojia jako náboženství bez boha. Jenže taoismus je v tomto kontextu spíš než náboženstvím nebo doktrínou především životním stylem. V jeho středu se nachází nekonečný, lidským rozumem neuchopitelný, dokonale neosobní, bezejmenný tvůrce a důvod existence (kořen) všeho. Nazveme-li toto "tajemství všech tajemství" tao, bůh nebo nějak jinak - na tom vůbec nezáleží. Dokonce ho ani nemusíme nikde hledat - je totiž ve všem a všude. Samozřejmě, že existuje spousta jiných nauk, které mohou člověka duchovně obohatit a kultivovat. Proto se taoista vůči žádnému učení nevymezuje.

Taoismus tomu, kdo je otevřené mysli, pomáhá objevovat skryté souvislosti a nabízí jiný pohled na svět. Učení daojia jde až na dřeň lidského poznání metafyzična. I když se samotná nauka zdá být jednoduchá (až primitivní), čím hlouběji do ní člověk proniká, tím více začíná chápat, že skutečné poznání se vskutku nedá popsat slovy.

„Soucit, skromnost, pokora. To jsou mé tři poklady.“ (Lao-c')