Taoista.cz

Meditace

Správná poloha při meditaci je podle mě klíčem k úspěchu. Když si jen tak sednete na karimatku se zkříženýma nohama, pak se není čemu divit, pokud to nebude ono.

Meditujete-li v místnosti, podložte si něčím zadek (např. polštářkem; já ovšem používám na míru zkrácený a obroušený ořechový špalek bez povrchové úpravy), aby se poloha stabilizovala - odlehčíte nohám, uzemníte pohlavní orgány a narovnáte páteř. Ve správné poloze můžete meditovat jak dlouho budete chtít, aniž by vás potom bolelo celé tělo. Mnoho začátečníků meditaci jednoduše vzdá právě kvůli nesprávné poloze.

Nejde však jen o provedení (techniku), taktéž důležité je dobře si zvolit zaměření meditace. Lidé meditují třeba na přítomný okamžik, na čakry, meridiány, vizualizují čchi, dělají transcendentální meditaci nebo mindfulness, zkrátka je toho k dispozici hodně. V dnešním příspěvku bych vám rád ukázal, jak medituji na přitomný okamžik.

Meditaci na přítomný okamžik, prováděnou venku za pěkného počasí, mám nejraději. Vyhledám vhodný strom, který obejdu kolem dokola. To abych si vybral správné místo k “zasednutí”. Nesmí mě oslňovat přímé světlo (pokud zrovna nechci čerpat energii ze slunce) a musím mít dobrý výhled na krajinu před sebou. Pata stromu má být v místě zasednutí vytvarovaná tak, aby byl posed přirozeně zvýšený (prostě pata stromu venku funguje místo polštářku). I když bych asi nemusel, stejně se většinou opírám zády o kmen. Můžu se tak lépe soustředit na meditaci, tělo vůbec neřeším, protože jakmile je tělo ve správné poloze, je úplně v pohodě.

Samotnou meditaci na přítomný okamžik provádím tak, že se dívám před sebe, dýchám nosem a ruce mám zlehka položené v klíně. Nezpívám mantry, ale jsem úplně potichu. Snažím se plně prožít taoistickou pravdu, že všechno je jenom takové, jaké to je. Občas se mi dokonce podaří zažít c'-žan, tedy stav, při kterém je prožívání skutečnosti přirozeně spontánní, volné, vědomé a zcela samozřejmé. Dostat se ještě dál, celá bytost splyne v dokonalé jednotě s tao a člověk zůstane osvícený!

Avšak meditovat půl dne v kuse, ve snaze urchylit svůj duchovní vývoj, je podle mě zbytečné. Denně stačí sotva dvacet minut opravdu kvalitně provedené meditace při správném nastavení mysli, aby ta splnila svůj základní účel - tj. navodila pocit vnitřního klidu a míru. Jen realizovaný mistr si tento klid trvale uchová, ostatním nezbývá než dále pravidelně meditovat.