Taoista.cz

Méně je více

Není to tak dávno, co se výrobci (zejména spotřebního zboží) snažili zkonstruovat levný výrobek dostupný pro každého, aby přežil záruční lhůtu a basta fidly. Teď najednou všechny ty velké a zářivé korporace vyvíjejí “udržitelné” produkty a tlačí lidem do hlavy “cirkulární” ekonomiku...

Cirkulární ekonomika nachází inspiraci v přírodních ekosystémech, které jsou založeny na dokonalých a funkčních cyklech organických živin. Cirkulární ekonomika tuto představu aplikuje ve světě lidí. Mezi základní principy, které cirkulární ekonomiku definují, patří: uzavírání toků materiálů ve funkčních a nekončících cyklech, kde neztrácejí hodnotu, čerpání energie z obnovitelných a udržitelných zdrojů a navrhování takových produktů a služeb, které nemají negativní dopady na přírodní ekosystémy a lidské zdroje.

Zdroj: INSTITUT CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY [online]

Myslím si, že vyrobit věc v odpovídající kvalitě tak, aby něco vydržela a přitom nezatěžovala životní prostředí, by mělo být v dnešní moderními technologiemi prošpikované době samozřejmé; a né si za to ještě připlácet (různé bio, fsc, fair trade certifikace). I přesto, jaké máme dnes možnosti, pořád vznikají předražené šmejdy a planeta je zahlcována odpadem. Proč? Hnacím motorem tržní ekonomiky a kapitalismu jsou peníze.

Kapitalismus je ekonomická doktrína, postavená na penězích, kapitálu a osobním vlastnictví. Tento kapitál vzniká hromaděním zisku, který kapitalista používá k dalšímu investování do předmětu svého podnikání, aby mohl zisk co nejvíc maximalizovat. Cílem kapitalismu tedy primárně není všeobecné blaho lidstva, ale neustálé zvyšování zisku kapitalistova. V extrémním případě se to však neobejde bez manipulace s veřejným míněním, omezování lidské svobody, bezcitného vykořisťování, rozbrojů a bezohledného ničení planety. Proto je taky tolik všelijakých odpůrců kapitalismu. Ale historie nám jasně ukázala, že zatím nemáme nic lepšího. Osobní vlastnictví je dobrý koncept, zisk (v rozumné míře jako odměnu za práci) očekává každý z nás. Jediným problémem je právě ta míra. Člověk ji většinou nezná. Měli bychom se vrátit ke kořenům toho, proč vlastně peníze chceme, tj. k uspokojování svých potřeb. Tam je zakopaný pes. Ekonomický systém (ať je jaký chce) nás od hamižnosti nezachrání.

Vždycky bude někdo profitovat a jiný spláče nad výdělkem. Lidstvo ještě nedozrálo takové úrovně vědomí, aby nezištná práce pro kolektiv byla zdrojem radosti úplně každého jednotlivce. Proto se mi jako vhodná alternativa k současnému kapitalismu jeví skutečně volný trh na pomezí anarchokapitalismu a mutualismu (bez umělých zásahů institucí). Ať tak či onak, jako taoista dávám přednost prostému životním stylu. Proto se snažím být frugal.

Opravdu nežiju proto, abych něco vlastnil. Pochopil jsem, že to nejsou věci, které mě činí šťastným. Zároveň je mi jasné, že úplně bez věcí v civilizované společnosti žít nemohu. Kdo by se dobrovolně vzdal základní lékařské péče, běžných potravin, elektrické energie, mobilů a internetu? Vždyť zrovna na tom internetu se dají nakoupit a prodat věci nové i použité, můžeme spolu komunikovat a vzdělávat se. Mohl by člověk dobrovolně odejít do digitální tmy? Izolovat se?

Být frugal pro mě znamená chovat se hospodárně, ale ne extremisticky. V tom, že si vystačím s málem, nevidím smysl života, ale pouze prostředek k jeho nerušenému uskutečnění. Nehromadím věci za každou cenu a netrávím svůj drahocenný čas v práci, která nedává smysl. Nepodléhám momentálním módním trendům a soustředím se na to, co je pro mě důležité. Věci kupuji kvalitní a používám je co nejdéle. Vždycky raději věc opravím, než bych si kupoval novou. Když náhodou něco neseženu za dobrou cenu, tak to nekoupím, i kdyby šlo o pouhou cibuli. Tak se holt chvíli bez té cibule obejdu a použiju do vaření zázvor v akci. Je to docela ironie, když běžné komodity, které se tu dřív pěstovaly a byly samozřejmou součástí našeho jídelníčku, bývají mnohdy dražší než kdejaká exotika. No, ale časy se mění a člověk se musí umět přizpůsobit. Nebo ne?

Archiv příspěvků