Taoista.cz

Neztrácejeme čas

Nedá mi to, abych se s Vámi, mými čtenáři, nepodělil o (pro někoho) zásadní poznání. Už víc jak pět let se zabývám filozofickým taoismem (daojia). Na své cestě jsem zkoušel meditovat, cvičit, číst taoistické spisy a trpělivě praktikovat nauku Starého mistra. Sice se mi několikrát podařilo dospět k jistému blaženému stavu, dalo by se napsat “záblesku prozření”, ale celé to trvalo velmi krátkou dobu, takže se to rozhodně nedalo považovat za úspěch. Bylo tedy mé snažení jen ztrátou času?

Přemýšlel jsem, jak bych mohl v tomto vnitřním míru setrvat delší dobu, až jsem docela nedávno došel k zajímavému objevu - nemá cenu se k čemukoliv upínat, ani k taoismu (jako pojmu) ne.

Jediné na čem podle mě záleží, je žití v přítomném okamžiku. Už to tu bylo mnohokrát, ale vskutku považuji za zcela klíčové osvojit si umění žít “tady a teď”. Pokud meditujete, tak vězte, že pravým účelem meditace je zpřítomnění prožívání. Stejně tak když cvičíte, soustředíte se na to, abyste sladili pohyby těla s pohybem svých myšlenek. Při čtení zas člověk uvažuje nad textem, takže aby výklad pochopil, v daném okamžiku nemůže myslet na nic jiného.

Zaměřit svou pozornost vědomě na to, co je, bývá společné různým nábožensko-filozofickým systémům. Nábožensky založený člověk navíc skládá veškerou svou naději k Bohu. Zcela se odevzdat jeho vůli působí na mysl nesmírně terapeuticky. Taoista je naproti tomu unášen koloběhem proměn. Svou jistotu nachází v nejistotě a soustředí se na žití v přítomném okamžiku - jenom tak se může probudit do absolutní skutečnosti. Takže i kdybych se taoismu věnoval celý život, ale nebyl přítomně účasten dechu života, nic by mi to na mé cestě k probuzení neprospělo. Spíš by se má bezmoc a frustrace z dění kolem mě ještě prohloubili. Proto buďte přítomní! Je to jednoduchá rada, ale pro mnohé těžko proveditelná. Lidé trpí tím, jak se neustále bojí budoucnosti nebo je trápí minulost, aniž by si uvědomovali, že život probuzeného spočívá právě v přítomnosti…

Kdo chce jít Velkou cestou (tao), ten by měl také usilovat o dokonalou prázdnotu. Jak v mysli, tak i ve své tělesnosti. Zkusil jsem přestat pít kávu na denní bázi - první týden to bylo šílené. Pak jsem se zbavil neuváženého slazení cukrem a teď pracuji na žití v přítomnosti. Velice mi přitom pomáhá malování na čínský způsob. Když maluju, tao se v té činnosti zrcadlí a zpřítomňuje, je to úžasný zážitek. Myslím, že jsem konečně našel přirozený způsob, jak žít spokojeně - nelpět a prožívat naplno svou přítomnost.

Odpočiňte si. Nezatěžujte svou mysl starostmi. Regenerujte ve spánku. Dopřejte svému srdci klid. Dýchejte zhluboka, hýbejte se a jezte med…

Archiv příspěvků