Taoista.cz

Praxe

Různá taoistická cvičení, tradiční čínská medicína nebo tušová malba si pomalu získávají své příznivce i u nás. Přesto většina lidí nemá ponětí, jak taoismus (daojia) vlastně praktikovat…

Třeba se tomu podivíte, ale člověk, který (se) má rád a na ničem nelpí, je větším taoistou než ten, kdo v ústraní recituje mantry někde v klášteře ve Wudangských horách o rýži a vodě. Lidé ze západních zemí cestují daleko na východ, aby mohli umývat mnichům záchody, doufajíce v zázrak osvícení. Ani je nenapadne, že by se měli nejdříve postarat o své nejbližší příbuzné (obzvláště o rodiče) - těm ať čistí záchod, ať je krmí a ošetřují! Umění prostého života v souladu s tao se dá pěstovat kdekoliv, nic vám nebrání začít s tím hned teď.

Moje taoistická praxe se dá shrnout do následujících šesti bodů:

Teoreticky jsem si nauku osvojil velmi rychle, protože mi tak říkajíc sedla. Avšak poměrně dlouho jsem se učil meditovat. Někdo vydrží nehybně sedět v meditační pozici klidně půl dne, ale mě to nešlo. Až později jsem pochopil, že smyslem (taoistické) meditace je především zpřítomnění prožívání - nezáleží tedy na formě meditace. Proto považuji za meditaci každou činnost, která mě udržuje bdělého. Ráno (hlavně o víkendu) cvičím free-form čchi-kung. Přes den pracuji nebo se účastním rodinného života, večer pak buď otevřu zajímavou knihu nebo si obřadně vyhrnu rukávy a začnu malovat. Malování na čínský způsob je pro mě aktivitou obzvlášť sjednocující s tao. Mám ovšem i jiné zájmy - běhám, jezdím na kole, rád chodím pěšky - do města na nákup nebo na delší procházky (nejlépe lesem). Taky zahradničím a pěstuju všechno možné, nejraději mám sukulenty a citrusy.

Samozřejmě nezapomínám rozjímat nad Starým mistrem (Lao-c') a jeho knihou o Cestě a Ctnosti (Tao Te ťing), neboť v ní je podstata taoistického učení, které se snažím ve svém životě následovat. Ne vždycky mi to jde tak, jak bych si představoval. Vpravdě jsem to ale já sám, kdo musí projít branou k pravé spokojenosti. Ta brána sice není zavřená, ale rozumový úsudek to neví (iracionální složku reality ignoruje).

Proto je v praxi tak důležitá bdělost, která očišťuje mysl. Kdo je čisté mysli, tomu nic nebrání být skutečně svobodný. Kéž se to zdaří každému, kdo o to celou svou bytostí usiluje...

Archiv příspěvků